Opavská rodačka Joy Adamsonová
"Vstoupila jsem do království, které existuje jen ve snech"
Fotogalerie
Joy Adamson se lvicí Elsou
Novinky
Výstava o Joy Adamsonové zahájila činnost Flemmichovy vily v Krnově
28. 4. 2008 - Flemmichova vila v Krnově, unikátní historická památka, která se po mnoha letech dočkala rekonstrukce, byla poprvé zpřístupněna veřejnosti a to prostřednictvím výstavy o Joy Adamsonové s názvem „Dlouhé safari z Opavy do Keni.“ Vernisáž výstavy proběhla v pondělí 28. dubna.
Návštěvníky vernisáže čekal bohatý program. Kromě vystoupení břišní tanečnice byla na programu také přednáška o životě Joy Adamsonové. Přednášela Zuzana Beranová z Opavy, která je autorkou výstavy a současně napsala životopis o Joy Adamsonové. Večer zakončilo promítání snímku „Volání divočiny,“ což je slavné filmové zpracování bestselleru Joy Adamsonové „Příběh lvice Elsy.“Výstava „Dlouhé safari z Opavy do Keni“ líčí kořeny Joy Adamsonové na Opavsku i její rodinné zázemí. Popisuje také místa spojená s jejím dětstvím nejen v rodné Opavě, ale také na břehu řeky Moravice u Kružberku. Výstava si všímá vlivu dětství na pozdější osudy Joy Adamsonové. Kvůli nešťastnému dětství Joy například celý život hledala absolutní lásku, kterou jí však nemohla nabídnout žádná lidská bytost a našla ji paradoxně až u lvice Elsy. Dětství i mládí však Joy přineslo také inspiraci– například po matce Joy zdědila malířský talent a pradědeček Carl Weisshuhn jí zase vštípil lásku k přírodě. Výstava současně připomíná světové úspěchy Joy Adamsonové, která byla nejen slavnou spisovatelkou, ale také mecenáškou, malířkou a ochránkyní přírody.
Výstava potrvá v prostorách Flemmichovy vily do 15. května a bude otevřena denně mimo pondělí od 10.00 do 18.00.
Takzvaná „Flemmichova vila“ je pojmenována po svém původním majiteli, textilním továrníkovi Theodoru Flemmichovi. Vilový objekt na Hlubčické ulici si nechal Theodor Flemmich zbudovat jako rodinné sídlo v roce 1914. Neoklasicistní residence byla postavena podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera. Přízemní patro se zimní zahradou sloužilo k reprezentačním účelům, byla zde umístěna např. vstupní hala, pánský pokoj, lovecký pokoj apod. První patro bylo využíváno rodinou majitele domu pro soukromé účely. Provozní místnosti jako kuchyň a prádelna byly umístěny v suterénu.
Rodina továrníka Theodora Flemmicha obývala vilu až do doby znárodnění.
Poté zde město Krnov tři roky ubytovávalo osm rodin a v letech 1951-2003 sloužil celý komplex budov se zahradou potřebám kojeneckého ústavu. Po vzniku krajů kojenecký ústav provozoval a areál vlastnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Ten provoz ústavu ukončil pro jeho nerentabilitu 31. prosince 2003. Vilu nakonec získalo do vlastnictví město Krnov, které ji chce využívat jako kulturní centrum a spolkový dům. Vila společně s areálem je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.